|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
|
|
Analýza disturbancí (kalamitních událostí) na majetku „Jan Parish – Správa Parishových lesů“ polesí Zaječiny
Krejsová, Anna
Diplomová práce se zabývá zhodnocením kalamitních událostí na polesí Zaječiny Správy Parishových lesů nacházející se v Orlických horách. Cílem práce je zhodnocení vybraných kalamitních ploch, zjištění intervalu a intenzity kalamitních událostí na polesí a případné navržení korekce v hospodaření zohledňující disturbance. Základním objektem výzkumu je analýza přirozené obnovy jako předpokladu pro vznik trvale udržitelného hospodaření. Z výsledků vyplývá, že intenzita kalamitních událostí na polesí se zvyšuje a jejich interval se zkracuje. Smrk plodí každý rok, není zde problém s jeho přirozenou obnovou, tudíž je jeho potenciál pro přirozenou obnovu velký. Vhodné by bylo více podpořit přirozenou obnovu buku, který plodí v nepravidelných intervalech, ale i ostatních vtroušených listnatých dřevin. Do budoucna je vhodné nahradit stávající smrkové monokultury poškozené zvěří a přejít na pěstování lesů druhově bohatších s diferencovanou prostorovou strukturou.
|
|
|
Struktura přirozené obnovy smrkových porostů s příměsí buku a jedle
Zahradník, Tomáš
Hlavním cílem této práce bylo zjistit stav a parametry přirozené obnovy smrkových porostů s příměsí buku a jedle na daném majetku v rámci HS 531. Jedním z dílčích cílů bylo provést plošnou inventarizaci přirozené obnovy, dále pak ve vybraných porostních skupinách provést analýzy v závislosti na struktuře dospělých mateřských porostů, expozici a sklonitosti terénu. Posledním dílčím cílem, na základě těchto výsledků, bylo provést optimalizaci obnovního postupu. Při terénním šetření byla přirozená obnova zjištěna na celkové ploše 35,77 ha, tj. 8,47 % z celkové výměry porostních skupin, ve kterých se přirozená obnova vyskytuje a její potenciál lze na daných stanovištích hodnotit jako vysoký. Na všech šetřených polygonech zmlazení bylo splněné kritérium minimálních hektarových počtů jednotlivých dřevin (i min. počtů MZD) podle vyhlášky MZe č. 139/2004 Sb. Z výstupů statistických analýz vyplývá, že druhová skladba přirozené obnovy je ovlivněna druhovou skladbou mateřských porostů. Z hlediska parametrů růstu, měla sklonitost terénu vliv na výšku nadzemní části i na výškový přírůst jednotlivých dřevin, expozice hrála roli pouze u výškového přírůstu. Zvěř má zde vliv na odrůstání přirozené obnovy (zejména u jedle, méně pak u buku) a bez speciálních ochranných opatření bude velice komplikované s ní pracovat a biologicky ji zajistit. Výsledky regresní analýzy vztahů parametrů zmlazení a mateřského porostu nebyly průkazné a optimalizaci postupů přirozené obnovy lesa tudíž nebylo možné spolehlivě provést.
|
|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
|
| |
host ::
RSS.